Jak můžete i v rozjetém podnikaní ze dne na den spadnout na „hubu“…

Rozhovor s Katkou Pavlíčkovou z BUSINESSGRAM, specialistkou na Instagram

Zúčastnila jsem se několika Katčiných kurzů. Katka je skvělá, energetická, super holka, která dělá to, co ji baví a naplňuje. Jednoduše…MILUJE INSTAGRAM. Na toto téma pořádá vlastní kurzy, workshopy, zúčastňuje se a přednáší na různých konferencích, poskytuje osobní konzultace, ale dělá i živé webináře a vytváří vlastní online kurzy. Na každém kurzu dá mnohem víc než jen své znalosti, zkušenosti, ale také obrovské srdce. Je sama sebou.

Při posledním kurzu Katka zmínila jednu věc, kterou prožila ve svém životě, a to že před pár měsíci neplánovaně, ze dne na den, zkolabovala a nechtělo se jí vstát ani z postele. Toto mě velmi zaujalo, protože si myslím, že je více článků o tom, že člověku něco nefunguje nebo není naplněný, protože nedělá to, co ho baví. Napsala jsem tedy Katce a požádala ji, zda bychom se mohly sejít a popovídat si o tom, s tím, že bych z našeho rozhovoru velmi ráda napsala článek na svůj web. Jsem ráda, že Katka souhlasila, a že tento článek mohl vzniknout.

Položila jsem Katce následujících 6 otázek:

1. Co předcházelo tomu, než Tě to zastavilo tak, že jsi skoro měsíc nemohla pracovat, musela zastavit, odpočinout si a promyslet další kroky?


Katka: „Ty otázky jsou dobré, před měsícem bych ti na ně Veru odpověděla úplně jinak. Myslím, že se stalo to asi začátkem listopadu 2017. Do toho   listopadu, tedy něco přes rok, jsem jela „bomby“, dělala jsem to prostě naplno. Pracovala jsem 14 až 15 hodin denně, ať už to byla práce u počítače nebo jsem jela přednášet na nějakou akci či měla konzultaci, prostě pořád bylo něco. Ano, měla jsem volné víkendy a neplánovala jsem si práci na víkend, ale i tak jsem stejně pracovala myšlenkově. Pak už nešlo ani o to, jak jsem se cítila fyzicky, ale o mé myšlenky, které jsem stále nosila v hlavě, všechny akce, konzultace a činnosti, co bych měla a pořád mi „šrotovala“ hlava a stále jsem přemýšlela nad tím, jak bych udělala „to a ono“…

Začátkem listopadu, jednoho dne ráno jsem se probudila, otevřela oči, podívala se na telefon, uviděla, že mám nových 10 emailů, od lidí, což bylo pro mě skvělé a super, ale já jsem ležela a říkala si: vždyť já to nedám, už je prostě té práce moc“… A já neumím odmítat lidi, protože nechci odmítat klienty. Jsem ráda, že ty klienty mám…A hlavně tak moc mě to bavilo a baví.

Ten den tak nějak začal a já jsem pak skoro půl dne ležela v posteli, ani do večera jsem nic moc neudělala, jen jsem odbavila nějaké nejnutnější věci. Ale všechno se to postupně začalo nabalovat na sebe, a já jsem zjišťovala, že už na další projekty nemám kapacitu, jenže tento můj stav se začal stupňovat a mně se fakt nechtělo dělat vůbec nic… Ani na naplánovanou konzultaci s klientem se mně vůbec nechtělo jet, i když jsem věděla, že to bude fajn, ale že když na tu konzultaci přijedu, tak mi můj mozek zase „nabobtná“ o další informace, které už moje hlava nemůže všechny zpracovat…

Tento stav byl nějakou dobu setrvalý a můj muž, mi jednou řekl, že to tak už dál nemůžu dělat, že nejde nereagovat na nové projekty a neozývat se, těm lidem, co měli zájem o mé služby a já mu odpověděla: „ano, já to vím, ale už fakt nemám kapacitu to vše stihnout“ a on docela rychle zareagoval s tím, že mi ty věci pomůže odbavit. Ale já jsem si ani v tu chvíli neuměla představit, jak by mi on mohl pomoct…“

2. Můžeme se na chvíli vrátit ještě na začátek? Jaké byly počátky tvého podnikání?


Katka: „Já jsem měla výhodu v tom, že na začátku jsem to měla fakt hodně „nalinkované“, věděla jsem jaké kroky přesně provedu, ale myslím si, že jsem si toho naložila hodně… A když si tento článek přečte člověk, který je třeba na úplném začátku, a ještě úplně nemá vymyšlený svůj projekt či činnost, ve které chce podnikat nebo co bude dělat, tak nemusí mít úplně jasno v krocích, které mají následovat, tak jak jsem to měla já.

Protože člověk nedokáže dopředu odhadnout, nemá tu zkušenost, neví, jestli to dá nebo jestli to bude moc anebo málo. Já jsem byla tak moc motivovaná, protože v tom roce 2015, když jsem rozjížděla BUSINESSGRAM, tak jsem si sama pro sebe řekla, že musím „zamakat“ a že sice budu rok dřít, ale vím, že to někam povede. A proč jsem si stanovila rok? No, protože já už jsem předtím měla své dva projekty, které mi zabraly přibližně stejně času, ale já jsem nebyla schopná je do toho roku rozjet.

A v této fázi, jsem se už poučila z předchozích chyb a nezdarů, které jsem udělala špatně, a navíc já už jsem měla i zkušenosti typu: že si umím vytvořit svůj vlastní web, vyfotit a zpracovat vlastní fotky, přesně tak jak chci…Provozní věci jsem měla zmáknuté, ale pořád to bylo takové, že já umím udělat tu kreativní část, umím to udělat hezké, ale to mi nestačí k tomu, aby to mé podnikání fungovalo naplno.

Na začátku jsem četla i takové ty nápady: „Jak si udělat dobrý podnikatelský plán“, ale přijde mi to úplně zbytečný, našla jsem o tom spoustu článků, ale spíš mi to vzalo čas…I když si zpětně uvědomuju, že jsem ho už dávno měla, ale určitě bych si netroufla nazývat to mým „podnikatelským plánem“. Ale měla jsem strategii, jaké kroky budu podnikat: jak chci, aby to vypadalo a jak by to mělo fungovat v praxi.

Taky se mě spoustu lidí ptá PROČ dělám BUSINESSGRAM na sebe a nejsem v nějaké marketingové agentuře. Odpověď je jednoduchá, já ráda prezentuju sama sebe a ta svoboda mi v tom vyhovuje. Líbí se mi, když si můžu pořádat sama svůj vlastní workshop a když mi občas před lidmi ujede i sprosté slovo, není tam žádný šéf, který by mi řekl, že jsem porušila pravidla a že to neodpovídá nastavené firemní značce. JSEM TO JÁ, SAMA ZA SEBE. 😊“

3. Co se tedy změnilo po tomto zastavení?


Katka: „S mým mužem jsme začali rozebírat, na jakých věcech se zasekávám, co mi dělá problémy a zjistili jsme, že vlastně nedokážu nového klienta, který přijde, okamžitě zanalyzovat a vytvořit pro něj rychle řešení. On mi postupně pomohl s organizací práce a mého času a mně se postupně začaly uvolňovat ruce.

A někdy koncem prosince, či začátkem ledna jsem požádala mého muže, aby se mnou spolupracoval. Chtěla jsem, aby věnoval více času mému projektu, protože má v tomto ohledu několikaleté zkušenosti, které mi ale například chybí. A on je právě na řízení projektů výborný.

Já nejsem typ člověka, který umí řídit projekty. Já nemám ten „správný“ analytický mozek, jsem prostě kreativní člověk. Mám ráda chaos a v tomto chaos mít nemůžeš. Musí to mít nějaký řád a nějaký systematický postup, který já prostě nedokážu. A řekla jsem si, že když to nedokážu já sama, abych se posunula dál, tak mi bude muset někdo pomoct, jinak budu zaseklá na jednom místě…A tak jsme se domluvili a já jsem za to ráda.

Psychicky jsem se zklidnila a už je mi fajn a zase jsem chytla motivaci hnát to zase dopředu, protože vím, že mám vedle sebe někoho, na koho se prostě můžu spolehnout, v případě, kdy se objeví nějaký větší klient, tak se na mě nebude muset čekat, ale můj muž mi klienta už předpřipraví, všechno s ním rozjedná, zjistí, co je potřeba udělat atd.

A je fakt dobré to, že pořád děláme brainstorming, nakreslili jsme si i myšlenkovou mapu, kam by se BUSINESSGRAM měl vyvíjet následujících 5 let. A určili jsme si, jaké aktivity pro to budu dělat, jestli to zase budu honit nebo se tam chci dostat za rok nebo se dostanu do nějakého dílčího bodu anebo si rozložím třeba půlročně, že třeba do léta udělám část práce a pak zase udělám další kus práce. Mluvím o tom obecně, protože to by bylo na velmi dlouho. 😊“

4. Jak máš rozložený den nyní a jak odpočíváš?


Katka: „Četla jsem hodně motivačních článků, které poukazují na to, že ti nejlepší leadeři vstávají ve 4 hodiny ráno, chodí běhat a pak jsou efektivní, ale to neznamená, že konkrétně mně to bude vyhovovat, já prostě ráda spím a dokážu tu práci dohnat i v jiných časech. 😊

Ale je pravda, že v posledních týdnech jsem začala vstávat ráno tak nějak samovolně. Ráno si přečtu maily, ale hned neodpovídám. Odbavím mé sociální sítě, pak si třeba pustím nějaký pořad/film co mám ráda, nebo video, které jsem si odkládala. Většinou už odpoledne kolem 16té hodiny nepracuju a věnuju se osobním zálibám. Spát chodím kolem desáté večer, někdy i později. Co se děje mezi 22:00 – 7:00 ráno mě nezajímá. Potřebuju se dobře vyspat. Jedině tak si můj mozek odpočine a já tak můžu pracovat zase v kreativě.

Práce čistě doma už mě moc nebaví, snažím se pracovat kdekoliv to jde. A jde to 🙂 Dost jezdím ke klientům po celé ČR i na Slovensko, a to mě hodně baví – poznávat různá zákoutí podnikání jiných lidí a hledat pro ně řešení. To mě prostě neomrzí…

O víkendu se snažím nevyřizovat pracovní emaily. Měla jsem tu tendenci, ale už to nedělám. To má takový efekt, že klienti ví, že jsem v sobotu a neděli aktivní, tak tě můžou urgovat i v sobotu či neděli, tak jsem si řekla, že to musí počkat do pondělka.“

5. Co vnímáš jako hlavní příčinu tvého kolapsu?


Katka: „Na začátku člověk nedokáže říct, že za půl roku bude podnikání generovat solidní příjem, protože ty nevíš, za jak dlouho se o tobě lidi dozví, začnou komunikovat, můžeš fakt jenom odhadovat. A podle mě se na tom většina lidí hodně zasekne na začátku.

A já jsem fakt jela v jednom kole a všechno jsem si dělala sama. Vymýšlela jsem veškeré kurzy, grafiku, komunikaci, statusy, odbavování klientů, odbavování konzultací, prostě úplně všechno, a rozjížděla celý ten projekt hodně motivovaná. V té době se ten Instagram rozjížděl, tady v ČR, takže se to ještě dalo a ten zájem byl enormní a klienti to chtěli víc a víc, a já „jela na plné obrátky“ každý den. Ale vůbec jsem nepřemýšlela třeba nad tím, co budu dělat za rok. Já jsem si vůbec nepředstavovala, kam by se to mělo jako vyvíjet dál.

Ano, měla jsem nějaké matné představy, ale asi jsem si to měla někam napsat a mít to před očima a připomínat si: „už na tom děláš půl roku, blíží se to k tomu, co sis řekla?“ Protože pak uteče půl roku a ty to vlastně nedokážeš úplně zpětně zhodnotit, jestli už je čas udělat krok dál nebo máš třeba ještě počkat. Pořád jsem chrlila ty nápady a podle mě jsem těch nápadů chrlila až moc…“

6. Co bys doporučila všem, kteří podnikají v tom, co je baví?


Katka: Nepodceňujte se a nerozdávejte se zadarmo. Můj obchodní model je už od začátku založený na poradenství za peníze. Neustále se mi stává, že se na mě lidi obrací s prosbou o mini radu nebo pomoc a i přesto, že bych jim mohla zadarmo poradit a trvalo by mi to pět minut, tak po sečtení všech těch pětiminutovek je to několik hodin. A takhle fungovat nejde. Mám problém v tom, že jsem „srdcař“ a tou prací žiju a chtěla bych spasit celý svět a všechny všechno naučit, ale to není v mých kapacitách. A to je potřeba si už na začátku uvědomit, co je můj obchodní model a za co mi mají lidi opravdu platit.

I když mě něco baví a podnikám v tom neznamená, že to budu dělat zadarmo, tj. právě to, co si musí hodně lidí, co začínají podnikat uvědomit…Ano, dělali jsme to všichni, ale ti klienti si na to velmi rychle zvyknou. Co je ale pozitivní, dá se to změnit a nastavit, opravdu dá, jsem toho příkladem. Spousta lidí má pocit, že by si neměli říct o peníze a udělají hodně věcí zadarmo, ale to je to důležité, přestat se bát si o ně říct. My jsme si taky museli určit cenu konzultací, tak aby přišli klienti, kteří mají opravdu zájem. 😊“

Více o Katce a BUSINESSGRAM naleznete zde: https://businessgram.eu/ 🙂

Jsem průvodcem na Vaší profesní cestě, objevuji a rozvíjím Váš talent a potenciál. Naslouchám Vám a jsem citlivá vůči Vašim profesním výzvám a rozhodnutím. Více o mně si přečtete zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.